středa 18. května 2016

13.5.-17.5.2016
Ach.. konecne patek.. kouknu do kalendare a je patek 13… nejsem moc poverciva, ale spis jsem nesikovna, takze si v dnesni den musim dat vetsi pozor nez obvykle. Cesta domu z Nemecka probehla v poradku, bez cernych kocek a bez nehod.. pritel sel vecer s klukama na motokary a veceri a ja s rodidi navstivila segru s prckem, je tak roztomily..a malilinkaty.. Vecer jsem stravila v kruhu rodinnem, s mamkou a tatkou, brouzdala jsem na instragramu a pinterestu, cetla blogy a obdivovala lidi, kteri jsou tak mladi a uz toho tolik dokazali…

V sobotu jsem se uz probudila s takovou zvlastni naladou.. bylo mi smutno.. byla jsem nastvana.. na vsechny.. na vsechno.. na sebe.. nejvic na sebe…protoze se sebou nechavam porad zametat…porad a porad do kola.. kolem sebe jsem uz eliminovala lidi, kterym jsem spise davala ja, nez oni davali mne.. nejsem na svete, abych se pro ostatni rozdala.. aby ostatni vysavali mou zivotni energii.. zkratka jsem zustala v kontaktu s kamarady a ne takovymi temi vsemi znamymi.. jenze nektere lidi, kteri jsou kolem Vas si nevybirate sami.. a musite nebo meli byste je akceptovat kvuli jinym lidem, kteri jsou pro Vas duleziti a nebo pro nekoho, koho milujete.. celou sobotu jsem tedy byla v takovem zvlastnim rozpolozeni.. odpoledne jsem se rozhodla, ze si naladu zlepsim a pujdu si zabehat, protoze sport a endorfiny vyleci kazdy smutek.. jenze v mem pripade tomu tak nebylo.. mela jsem plnou hlavu myslenek.. nemela jsem zadnou energii.. byla jsem unavena, protoze jsme byli cvicit v posilovne a behat pondeli az ctvrtek…takze vysledek? Byla jsem jeste vic nestastna… ze stojim za prd.. ze 5 km v sobotu 21.5.2016 na Barvam neuteces neubehnu.. ze nemam porad zadnou kondicku… no padla na me jeste vetsi depka.. Vecer me pritel pozval k nim na Maje, coz je takova vesnicka zabava. Bylo to moc hezky, pekne jsme si s pritelem zatancovali, a ja v ramci toho, ze chci zhubnout a mit peknou postavicku do leta a alkohol k dobre zabave nepotrebuji, jsem pila jen vodu a mela jsem jen jednoho panaka. Po celem dni to bylo hezke odreagovani a hlavne jsem prisla na jine myslenky…

V nedeli me pritel odvezl domu. Po ceste jsme se zastavili v Marks and Spencer, kde jsem koupila detske bodicka pro kamaradku, ktere se uz taky brzy narodi smudlicek.Odpoledne jsme se byli zase podivat na nase malicke zlaticko, poprve se na me podival nebo spis se snazil, jeste moc nedokaze zaostrit.. ale dival se za mym hlasem a zvukem meho fotaku, myslim, ze jsem konecne nasal nekoho, kdo se necha dobrovolne fotit.. nebo mu spis nic jineho nezbyde..:-) ale je nadherny, miluji ho.. laska malicka.. pak jsem sla s kamaradkou do finske sauny, moje premiera, a bylo to moc fajn…pak za nami prijeli nasi muzi a sli jsme spolecne na veceri a pote do kina na Teorii tygra. Ten film rozhodne doporucuji, ja na ceske filmy moc nejsem, ale tohle me fakt nadchlo – herecke obsazeni je paradni, Bartoska, Balzarova, Vilhelmova. Sli jsme na to s kamarady, kteri se za 14 dni berou a jak to oni sami nazvali, je to navod, jak to v manzelstvi ani v jinem vztahu nepraktikovat. Vic zu neprozradim, snad je, kazdy tvrdi, ze zijeme ve svobodnem a demokratickem state, tak tu svobodu pak neberme cloveku, ktereho milujeme.

V pondeli byl v Nemecku statni svatek, takze jsme zustavali v CR o jeden den dyl, ktery jsme si mysleli, ze si uzijeme, ale uzili jsme si ho trosku jinak… Rano me pritel odvezl za kamaradkou, kterou jsem nevidela od jeji svatby, coz jsou dva roky.. Hrozne to leti.. nekdy Vam o tenhle kamaradce budu vypravet, protoze pro me moc znamena a jsem rada, ze jsem s ni opet v kontaktu… byla jsem u ni hodinku a pul a jela jsem domu.. Kolem poledne mi volala kamaradka ze vcera, jestli nam je s pritelem dobre, ze jim je hrozne spatne… Ja byla jen unavena, ale nic mi nebylo.. Tak jsem volala priteli a ten zu lezel, ze je mu taky strasne spatne.. Takze samozrejme podezreni padlo na restauraci, v ktere jsme vecereli. Ta restaurace patri mezi me nejoblibenejsi a nikdy jsem neslysela, aby nekdo mel otravu z jejich jidla. Navic, ja mela stejne jidlo jako pritel a nic mi nebylo a kamardka s pritelem nemeli stejne jidlo.. takze tri ruzna jidla a otrava? Nechtela jsem tomu vubec verit… Takze pondelni volno pro nas skoncilo tak, ze jsme lezeli a nevzdalovali se daleko od zachoda, pro jistotu… Vecer me tatka musel odvezt k priteli, protoze on toho nebyl schopen…

V utery brzy rano jsme vyrazili do Nemecka. V praci jsem byla na coca-cole a na piskotech. Nastesti mi to v praci i docela utikalo a na vecer jsme byli pozvani na Englmarsky festival, mne s jit nechtelo, protoze mi porad nebylo nejlip, ale sef nas pozval, ze pujdeme vsichni spolecne, tak to zkuste odmitnout.. navic on je fakt strasne mily a fajn... V prubehu dne priteli prisla smska, ze ta otrava nebude z jidla, ale nejspis ze soboty z hospody z tech Maju, ze zalehlo vic lidi… ani nevite, jaky kamen mi spadl ze srdce… nevime, co tu virozu zpusobilo, ale kazdopadne ja jsem mela opravdu jen lehky prubeh, nespis proto, ze jsem v sobotu pila jen brckem a nebo z originalnich sklenic, tak se domnivam, ze to mohlo byt spatne umytymi sklenicemi, ale tech pricin muze byt nekolik… rozhodne se neradim mezi jedince se silnou imunitou, ale jsem moc rada, ze se mi to vyhlo… Pred sestou jsme vyrazili na ten festival, bylo to ve velkem bilem stanu, kde byly stoly a lavice a na kazdem stole bylo reserve pro nejakou firmu. U naseho stoli jiz sedel sef s sefovou a jedna kolegyne. Dostali jsme tuplaka – ja si dala Radlera a pritel pivo. Hned jsme vedeli, ze budeme vesely, protoze jinak to ani dopadnout nemohlo po tom, co jsme ten den snedli. Pak jsem si dala obri preclik a pritel housku a grilovane kure, kure jsem taky trosku ochutnala, ale nechtela jsem ten zaludek moc pokouset.. jen tak polechtat… sli jsme tam s tim, ze tam jdeme na chvilku a nakonec  jsme tam byli pres tri hodiny.. sef si s name povidal a bylo to moc fajn.. sice nase nemcina je porad takova kostrbata, tak ale rozumet rozumime kazdy den cim dal tim lip.. navic oni mluvi bavorsky, takze to je jeste o level vys…☺

Jak tak koukam na ty sve clanky, tak je to takovy suchy… bez fotek… to musim napravit.. aby to byl zaroven i fotoreport ☺
9. – 11.5.2016

Prace, cviceni, sklenice, spat.. prace, cviceni, sklenice, spat.. prace, cviceni, sklenice, spat,… Tak takhle vypada momentalne nas pracovni tyden… Je to celkem stereotyp, co si budeme povidat… Mame to dost nabity, ale zase se nenudime… nastesti dostavame nejake uvarene jidlo od nasich uzasnych maminek☺ tak cas usetrime obcas aspon na uvareni obedu..:-) Dnes doufam svatebni dekoraci alias sklenice dodelame a od ctvrtka jiz budeme mit volne vecery, protoze uz nam z toho solidne s pritelem hrabe.. Vysvetleni k pojmu sklenice - Nasi kamaradi z pritelovy strany maji svatbu na konci kvetna a my jsme se nabidli, ze jim pomuzeme… no a vyfasovali jsme svatebni dekoraci na svicky a na kvetiny.. Myslim, ze se nam to docela s pritelem povedlo, co myslite? ☺



8.5.2016

Kdybychom auto nepotrebovali k tomu, abychom se dostavali do Nemecka a zase zpatky, tak bychom si ho neporizovali… jakmile mate auto, mate jednu velkou starost a jasne naklady, kdyz se nic nepos.., tedy nepokazi, tak stejne platite benzin/naftu a pojisteni (my po autonehode mame jeste havarijni pojisteni), a kdyz se neco pokazi jako v nasem pripade, tak mate jeste dasli extra naklady. V nedeli kdyz pro me pritel chtel jet, tak zjistil ze dosla chladici kapalina, jenze jak jsme pozdeji zjistili, chladici kapalina nedosla, ale nejake zviratko, nejspis kuna, se nam pustilo do auta a neco tam prokouslo a veskera kapalina vytekla.. takze auto v servisu.. a uz se moc tesim az zjistime, co to zase bude stat.. ☹
Cukr

Moje oci: “Uaaa… Vsude same dobroty… Pritelova mamka upekla krtkuv dort.. Moje babicka babovku.. v praci na me cihaji nadherne vonavy gumovy medvidci a jine zuzu zviratka…”Muj mozek a vule: “Ale ja cukr nepotrebuju.. Nechci byt obeti cukru.. chci si dat neco sladkeho, kdyz ja chci! A ja chci momentalne vypadat jako Jessica Alba ve filmu Honey..” Tak nejaky takovyhle vnitrni boj se ve mne momentalne odehrava ☺ Nejhorsi je, ze kdyz tyhlety dobrutky nevidim, tak na ne vubec chut nemam… Ale zatim se drzim.. zatim jsem nicemu nepodlehla…
Najdete to, co je pro VAS nejlepsi

Rok 2014 byl pro me zlomovy v me ceste za zdravym zivotnim stylem. Nikdy jsem nemela rada to, jak vypadam, vzdycky jsem mela nizke sebevedomi a jeste do toho jsem chodila s klukem, ktery me uplne nepodporoval.. nechci rict schazoval, ale k ziskani vyssiho sebevedomi mi moc nepomahal, spise naopak. Tak jsem se jednoho dne rozhodla, ze si zaplatim fitness trenerku, zacnu chodit do posilovny, budu jist zdrave, zkratka ze na sobe zapracuji, abych si sama sebe mohla vazit a mit se rada. Nerikam, ze vzhled je ke spokojenosti dulezity, ale ruku na srdce, kazdy soudime cloveka podle toho, jak na nas na prvni pohled pusobi a dnesni doba je povrchni vic nez kdy driv, diky tolika moznostem, ktere se nam nabizi. Nikdy jsem nebyla typ cloveka, ktery by nic nedelal, chodila jsem na spinning, na HEAT, na flowin – I jsem si udelala instruktorsky kurz na flowin. Jenze pak jsem zacala po vysoke skole pracovat jako ucetni..Sedave zamestnani, nekolik desitek hodin prescasu, nepravidelne stravovani a Crosscafe v poslednim patre se projevilo tim, ze jsem nabrala hezkych par kilo. Nemela jsem tolik casu na sport a byla jsem lina si jidlo pravidelne pripravovat. Pak jsem se ale uvidela na jedne fotce a doslo mi, ze takhle nechci vypadat ve svych 25 letech… ze nechci byt “rozkydla”.. ze se nechci stydet za svoje telo.. ze si v lete chci vzit plavky.. ze chci byt stastna a spokojena ve svem tele.. Tak jsem se rozhodla, zacala jsem chodit cvicit s trenerkou do posilovny a zacala dodrzovat jidelnicek. A uz po mesici jsem videla zmeny. Nejen na svem tele, ale I v me hlave.. s pritelem jsme meli problemy jiz drive, ale problemy zacaly gradovat.. A vzajemne rozdily mi zacaly pripadat vetsi a vetsi… Pak jsem s kamarady z prace vyrazila na prechod Nizkych Tater – dve kolegyne, kolegyne pritel a jeden nas kolega. Prechod byl uzasny a musim rict, ze jsem si tam urovnala myslenky a zjistila jsem, kam chci, aby se muj zivot ubiral. Videla jsem naseho kolegu, jak je mily, jak ho bavi chodit s krosnou, sportovat a uzivat si prirody. V tu chvili jsem si uvedomila, ze chci taky nekoho takoveho, komu nebude zalezet na tom, ze si nenageluje vlasy, par dni se neumyje, a ze klidne bude spat na zemi ve spacaku… Po prijezdu domu jsem cely tyden premyslela, jestli rozchod je to, co doopravdy chci a byl.. sice to bylo tezke, ale neuveritelne se mi ulevilo… mohla jsem se soustredit na cviceni, na jidlo a hlavne na sebe… a po mesici a pul jsme se dali dohromady s kolegou z prace..:-)

7.5.2016


Den, kdy jsem překonala samu sebe… nenáviděla jsem běhání, nesnášela jsem ho.. nikdy mi to nešlo..  vždycky mě píchalo v boku a nebyla jsem schopna to udýchat… Na gymplu jsme museli běhat na čas a já byla vždycky ráda, že jsem 1,5 km zaběhla v limitu, za tři, a že už to nemusím běžet znovu… Ale dnes, dnes to bylo jiné… dnes jsem se rozhodla, že si půjdu zaběhat a poprvé v životě jsem venku uběhla bez zastavení 5 km v čase 34:57. Vím, že pro spoustu lidí je to šnečí tempo a špatný čas, ale pro mě je to zatím můj životní rekord.. a navždycky to pro mě bude zlomový okamžik, kdy jsem zjistila, že je to vážně jen v hlavě.. je to jen o překonání sama sebe.. Takže až si budete říkat, že Vám něco nejde, je to lež.. jde.. třeba ne tak rychle, ale zvládnete vše, co budete chtít a o čem budete snít..




5.5.2016

Den, kdy se mi změnil život.. od tohoto dne chci myslet jen a jen pozitivně.. nechat stres a negativní věci plynout okolo mě a ne skrze mě… nenechat se vysávat negativními věcmi, které stejně nemohu ovlivnit… chci, budu a jsem od tohoto dne optimista s realistickým pohledem na svět.. byla jsem, budu a jsem zdravá a šťastná.. a proč to všechno? Protože se mi narodil synovec, tak maličký, tak bezbranný, tak nezničený dnešním světem, tak kouzelný a úžasný… a já tu jsem a budu pro něj.. budu ho ochraňovat před vším zlým, ale také ho budu učit objevovat krásy života a našeho světa.. A nikomu nedovolím, aby mu do života přinesl něco špatného… Život našeho malého štěstí R bude plný štěstí, zdraví a splněných přání…

Dlouuuhá pauza


…Někdy člověk tak strašně něco chce - jako např. já si chtěla začít psát blog☺.. ale pak člověk nemusí mít čas.. nebo chuť.. nebo žádnou inspiraci… nebo může být odrazen ostatními blogerkami.. důvodů může být áěkolik.. já jen doufám, že jsem se zase našla.. a že jsem našla „novou“ chuť k psaní..

… Sometimes we want something a lot – f. e. I would  like to write blog☺.. but than we could have no time for it…or taste.. or no inspiration… or could be disappointed from other bloggers.. there could be many reasons.. Now I hope, that I found myself.. that I found new taste for writting…

neděle 3. ledna 2016

Kdo je PJ?


První článek byl o roku 2015, ale vůbec jsem nepředstavila samu sebe a důvod, proč jsem se rozhodla začít psát blog.

Jmenuji se Petra a je mi 27 let. Pocházím z Plzně a momentálně pracuji a žiji v Německu. Bydlíme s přítelem blízko českých hranic, takže zatím jezdíme na každý víkend zpět domů do ČR (musím zmínit ČR, protože domov je pro mě už i náš byt v Německu.)

Jsem osoba kreativní a tvořivá, miluji vyrábění bižuterie z korálků a momentálně začínám tvořit i z fima. Takže se na mém blogu občas objeví i fotky šperků made by me a pokud se Vám budou líbit, budu ráda, když si nějaký ten šperk budete chtít koupit.

Mojí druhou vášní je focení, takže Vás budu zásobovat i svými fotkami z cest či portrétů mých přátel. Nejsem žádný profík, ale focení mě baví a chci se zlepšovat a jednou si s ním snad i přivydělávat. Je to jeden z mých velkých snů.

Mezi mé další velké vášně patří cestování, sport, zdravý životní styl a můj nejlepší chlupatý přítel, zlatý retrívr, Hugo.

A proč jsem začala psát tenhle blog? Myslím si, že je fajn se občas ze svých pocitů "vypsat". Vždycky jsem v dospělosti chtěla pokračovat ve psaní deníku, ale moc jsem se k tomu nedokopala.. Svůj blog bych chtěla pojmout jako takový "elektronický deník", výhodou bude, že sem můžu přidávat fotky, aniž bych je musela vyvolávat :-)

Tak doufám, že se Vám mé články, fotky či šperky budou líbit a budu se těšit na Vaše komentáře.

Mějte hezký první pracovní týden. Přeji Vám, co nejméně stresu a starostí a co nejvíce úsměvů a radostí.

P.S.: Já ráda fotím, ale nerada se fotím :-)

sobota 2. ledna 2016

Rok 2015


Dnes je druhý den nového roku 2016 a tak mě napadlo, že se zamyslím nad tím, co mi přinesl rok předešlý, rok 2015.

Rok 2015 byl krásný rok a plný zážitků, ale také plný změn, které mě posunuly dál a doufám, že v roce 2016 mě posunout ještě dál a správným směrem. Směrem, kterým se chci ubírat.

Rok 2015 byl rok:
  • který jsem strávila s člověkem, kterého miluji a on miluje mě.
  • kdy jsem si splnila sen - dovolenou jsme strávili ve Slovinsku!
  • kdy jsem překonala sama sebe - zdolala jsem Triglav - můj první ferratový výstup!
  • kdy jsem konečně začala řídit.
  • kdy jsem změnila práci.
  • kdy jsme odešli pracovat do Německa.
  • kdy jsem začala aktivně zlepšovat svou němčinu.
  • kdy při mě stáli andělé strážní a vyvázla jsem z autonehody "jen" s modřinami a naraženinami.
  • kdy jsem byla na koncertě Eda Sheerana a Katy Perry :-)
  • kdy jsem se dozvěděla, že ze mě bude teta!!! :-)
Už teď se těším na rok 2016! Nezapomínejte na to, že nejen rok 2016, ale celý Váš život bude takový, jaký si ho Vy uděláte. Ať je Váš rok 2016 plný splněných přání!

Year 2015


Today is the second day of the new year 2016, that´s why I have idea to think about the year 2015.The year 2015 was amazing and full of a lot of experience, but also full of a lot of changes, which moved me in different way and I hope that these changes will move me even farther in year 2016.The year 2015 was the year:
  • which, I spent with my boyfriend, who I love and he loves me.
  • when my dream came true - I spent the vacation in Slovenia.
  • when I overcame myself - I was on Triglav - my first ferrata way.
  • when I started with driving a car, finally.when I changed my job.when we started to work in Germany.
  • when I started to active learn German.
  • when I had the car accident. I have the guardian angel!when I was on the concert of Ed Sheeran and of Katy Perry.
  • when I found out, that I will be aunt! :-)
I am already looking forward to the year 2016! :-)Please don´t forget that the year 2016, but also your life will be like as you will create it.I hope and I wish you the year full of dreams, which come true in year 2016.